Objevené recenze na představení Mumraj:

Divadelní sezóna

Brněnský divadelní občasník, číslo 2.,ročník III., Olga Hájková

Začínám být unavená obcházením zkostnatělého brněnského divadelního „průmyslu“, proto jsem neváhala využít pozvání šéfa studentského klubu Green na představení divadelního spolku TakyRyba. Připouštím, že má kritika může být ovlivněna už samotným provizorním prostředím, ve kterém se tak technicky náročná hra od Lva Birinského Mumraj mohla realizovat. Vděčné publikum které se tísnilo na lavicích přeplněného studentského klubu, dávalo ansámblu najevo zasloužený vděk za svérázný umělecký zážitek. Roztomile neohrabaní herci, skvělé písničky (místy naschvál popletené) i dokonalý minimalismus rekvizit, dali mladým intelektuálům v publiku to, čeho si jistě váží nejvíc – původnost a originalitu. Skromnost, nekomerčnost a nadšení, tedy ctnosti, které vedou amatérskou divadelní scénu až na pokraj kulturního podzemí, mohou být účinnou alternativou k nudné současné divadelní realitě. Děkuji za skvělou zábavu, držte se! Těším se na další představení.



Moravsko-slezský zpravodaj, pondělí 29.11.2004
Kulturní rubrika, recenze, divadlo

Je otázkou, do jaké míry máme u amatérského souboru očekávat umělecké výkony, resp. opravňuje-li nálepka amatérismu k umělecky podprůměrným výkonům. Už slovo amatér samo o sobě evokuje jistou „nepostihnutelnost“, avšak existují přece jen hranice, a zde mám na mysli hranice vlastního úsudku, které nedovolují každému exhibicionistovi vstup na pódium. To vše mne napadalo, když jsem se stal souhrou náhod divákem divadelního spolku TakyRyba, který předváděl (v pravém smyslu slova) hru Lva Birinského Mumraj. Musím podotknout, že mne hned překvapila (na amatérské poměry) velká návštěvnost a z počátku také nepochopitelné reakce publika (ti lidé se opravdu smáli!), avšak posléze mi došlo, že nikoliv výkonům „herců“, ale četným výpadkům textu, především hlavního hrdiny a následným panickým pokusům o plynulé navázání. Jistě i profesionální herci mají občas problémy se zapamatováním textu, které ovšem zachraňuje nápověda. Avšak reakce a zpocená čela některých aktérů budila dojem, že divadelní spolek TakyRyba o nápovědě ještě neslyšel.
Nevím, co tomuto „divadlu“ vytknout dál, jestli labilní výkon herců, neukotvenost postav, zpěv, či obscénnost některých písňových textů (zvlášť těch, které vyplňovaly, často velmi dlouhé, přestavby za oponou).
Co mne naopak potěšilo, byla věrohodná vulgární vizáž i projev skupiny revolucionářů a zvlášť uslintané dialogy hlavního milovníka, kterému bylo rozumět jen zčásti. Nechci vypadat jako člověk, který nepřeje nadšeným dobrodruhům, kteří se bez talentu vrhají na prkna, ale myslím, že soudnost a stud by měly v každém jedinci vytvořit určité hranice.
-jk-


...existuje zde důvodné podezření, že výše uveřejněné recenze jsou hloupým a nízkým žertem dvou členů divadelního spolku TakyRyba...TŘIKRÁT FUJ !!! ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ----